Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Lucián
Lucianus, m. Nicomedić

7. ledna, připomínka
Postavení:kněz, církevní spisovatel a mučedník
Úmrtí:312
Atributy:kalich (bývá postavený na prsou světce ležícího na střepinách)

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze syrské Samosaty, od řeky Eufratu. Stal se sirotkem asi ve 12 letech. Dědictví po rodičích rozdal chudým a poté šel k Makáriovi do Edessy, aby dosáhl většího teologického vzdělání. Jeho další cesta vedla do Antiochie, kde byl vysvěcen na kněze. Ve městě založil biblickou školu a biskupem byl ustanoven za veřejného učitele. Živil se opisováním knih a vynikal štědrostí k chudým. Jelikož zjistil, že řecký překlad Starého zákona byl od bludařů poškozen, opravil jej podle původního hebrejského textu. Jeho překlad Bible se používal v Syrsku, v Malé Asii a v Cařihradě. Využíval je i sv. Jeroným při překladu Bible do latiny.

Ve druhé polovině III. století byl v Antiochii biskupem Pavel Samosatský, Luciánův krajan, který upadl do bludu ebionitů, jenž nesouhlasili s pravým učením o nejsvětější Trojici a Církev k tomuto učení dosud neměla vyhlášené dogma. Biskup Pavel před Lucianem vystupoval natolik obratně, že i jeho pomýlil. Poznaná skutečnost vedla Luciana do Nikomedie k Eusebiovi, kde se bludů odřekl.

Za Diokleciánova pronásledování strávil více let ve vězení. Byl propuštěn na svobodu a znova uvězněn. Mezi tím sepsal spisy na obranu křesťanské víry. Císař Maximián se marně pokoušel Luciána získat lichocením a sliby. Pak to zkoušel bičováním, nepomohlo ani držení Luciána o hladu, nabízené pokrmy z pohanských obětí odmítl a byl proto odsouzen k smrti.

V den slavnosti Zjevení Páně jej navštívili ve vězení místní křesťané, se kterými naposled slavil mši svatou, jsa přikován k zemi, jen ruce měl volné. Za obětní stůl mu sloužila vlastní hruď. Druhého dne byl sťat.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

In Baptismate Domini; Raymundus de Penyafort (1275); Lucianus, m. Nicomedić (312); Maria Teresia (Ioanna) Haze (1876); Matthæus Guimerá (1451); Canutus Lavard (1137); Valentinus, ep. Rhćtić (ca. 450); (1793 až 1794); Aldericus (856); Ambrosius Fernández (1620); Crispinus, ep. Papien (467); Cyrus, ep. Ruspen (714); Polyeuctus, m. in Armenia (ca. 250); Tillo (ca. 702); Valentinianus (548)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský