Amalberga
| 10. července, připomínka | |
| Postavení: | panna, řeholnice OSB |
| Úmrtí: | s. VIII. |
| Patron: | rolníků a námořníků; vzývána při ztroskotání, bolestech v rukou a proti škodám na sklizni |
| Atributy: | kniha, muž, ryby, síto a někdy i palmová větev |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Arden. Byla krásnou a ctnostnou franckou šlechtičnou. Svůj život zasvětila Bohu. Kníže Karel Martell se o ni marně ucházel. Teprve až jí zlomil ruku poznal, jak silná je její láska ke Kristu. Amalberga, překládaná jako Amálie či Libuše (jazykovědci se domnívají, že jména jsou totožná), pak prožila svůj život v benediktinském klášteře.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
TOUŽILA PO VĚTŠÍ LÁSCE
Narodila se v Rodingi v Ardenách v Belgii. Původem ze vznešeného franckého rodu vynikala krásou i ctnostmi. Není divu, že o ní byl zájem, jenže ona se rozhodla žít pro Boha jako panna. Nejzávažnějším nápadníkem byl syn krále Pipina, mocný kníže Karel Martell. Chtěl, aby se stala jeho manželkou. Amalberga statečně odmítala nabídku k sňatku přijmout, a proto se Karel Martell odhodlal ji unést. Pokus o únos nebyl nakonec úspěšný, ale při houževnatém boji o záchranu panenství jí byla zlomena ruka.
Karel Martell byl v úřadu správce od roku 714 do 743 a předpokládá se, že k útoku došlo v první polovině těchto let. Amalberga brzy poté, co se ubránila nástrahám, vstoupila do kláštera a tím znovu potvrdila své rozhodnutí z lásky ke Kristu zříci se nabídek světa. V Münster-Bilsenu, kde abatyší byla údajně její teta, přijala řeholní závoj z rukou světce Willibroda.
Touha Amalbergy se splnila její touha po větší lásce, přímo po podstatě a zdroji lásky, kterou je Bůh sám, se splnila. Na pozvání do nejužšího společenství s ním odpovídala horlivým úsilím, asketickým životem se snahou získávat požehnání i pro lid svého kraje. Někde se uvádí, že byla i mystičkou a mnohá legendární vyprávění popisují její zázraky ve službě lidu. Například, že na suchém místě na její prosbu vznikla studna. K těmto zázračným příběhům vznikly atributy.
Jako rok její smrti bývá udáván r. 772, k němuž ale chybí záruky. Její ostatky byly přeneseny z Münster-Bilsenu, ležícího severně od města Liège, do opatského kostela svatého Petra v Ghentu. Podle encyklopedie o benediktinech v r. 1073, jinde bývá uváděno přenesení ostatků už asi o 200 let dříve.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Zamyslím se nad tím, jak mohu svůj život naplnit větší láskou. Rady k tomuto tématu mi nabízí evangelium.Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce; vyslyš naše prosby a na přímluvu svaté panny Amalbergy dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli Tvým důstojným příbytkem Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Amalberga (s. VIII.); Felix, Philippus, Vitalis, Martialis, Alexander, Silanus et Ianuarius (století neznámé); Rufina et Secunda (století neznámé); Anatolia et Victoria in Sabinis (století neznámé); Canutus, m. in Dania (1086); Emmanuel Ruiz et socii /Ascanius Nicanor, Carmelus Volta, Engelbertus Kolland, Franciscus Massabki, Franciscus Pinazo, Ioannes Iacobus Fernández, Mootius Massabki, Nicolaus Alberga, Petrus Soler, Raphael Massabki♦ (1860); Ianuarius et Marinus, m. in Africa (s. inc.); Apollonius Sardensis (s. inc.); Leontius, Mauritius (s. IV); Bianor et Silvanus (s. IV); Pascharius (s. VII); Petrus Vincioli (1007); Maria Gertrudis a Sancta Sophia de Ripert ďAlauzin et Agnes a Iesu (Sylvia); de Romillon♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský