blah. Avertan

Avertanus

25. února, připomínka
Postavení:	řeholník OCarm
Úmrtí:	asi 1386

ŽIVOTOPIS

Narodil se v diecézi Limoges ve Francii. Vykonal pouť na svatá místa v Palestině a v posledních letech života byl v Lucce v Itálii známý jako hrobník a karmelitán s pověstí svatosti i zázraků. Nové martyrologium o něm stručně dosvědčuje, že byl poutníkem a řeholníkem z karmelitánského řádu v tomto městě.

Vynikal zvláště tím, že s oblibou navštěvoval svatyně a adoroval. Byl pokorný, laskavý a věrný chudobě. Po smrti na jeho hrobě došlo k zázrakům, pro které byl vyhledáván italskými poutníky.

V jeho zobrazeních převládá pohřeb a zázraky. V řádových bohoslužebných textech se jako blahoslavený vyskytoval od roku 1514 a proprium s jeho schváleným slavením se uvádí r. 1672. Současné karmelitánské texty jeho jméno však nepřipomínají.

S ním byl společně připomínán další karmelitán, uváděný jako světec, bratr Romeo z téhož kláštera. Vděčil prý za život ve víře Avertanovi. V legendách se jejich životopisy prolínají. Schválení úcty k Romeovi je datováno 29. 4. 1842, ale nové martyrologium ho na rozdíl od Avertana neuvádí.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Walburgis (779); Nestor, ep. Magyden (asi 250); Cæsarius, medikus (369); Aldetrudis (696); Gerlandus, ep. Agrigentin (1101); Robertus de Arbrisello^♦ (1116); Avertanus^♦ (asi 1386); Sebastianus Aparicio^♦ (1600); Dominicus Lentini^♦ (1828); Maria Adeodata (Maria Teresia); Pisani^♦ (1855); Francisca Anna a Virgine Perdolente ^♦ (1855); Cyriacus M. Sancha^♦ (1909 ); Toribie González (1928); Maria Ludovica de Angelis^♦ (1962); Regina María Vattalil ^♦ (1995)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský