Ludovicus Mzyk
| 23. února, připomínka | |
| Postavení: | mučedník SVD |
| Úmrtí: | 1942 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 22. 4. 1905 v Chorzówě v pruském Slezsku (tehdy Německo, dnes v Polsku) jako pátý z deseti dětí do hornické věřící rodiny.V září 1918 již údajně vstoupil do menšího semináře Misionářů Božího Slova v Domě Svatého Kříže v Heiligenkreuz (dnes dolnorakouský okres Baden). V době prázdnin chodil pracovat do uhelných dolů z důvodu finanční pomoci své ovdovělé matce.
V roce 1926 začal noviciát u sv. Augustina u Bonnu a po dvou letech složil řeholní sliby. Teologická studia dokončil na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě, kde byl 30. 10. 1932 vysvěcen na kněze a jmenován představeným noviciátu. Dále pokračoval v teologických studií do roku 1935, ve kterém byl poslán zpět do Chorzowa, aby působil jako novicmistr misijního domu SVD. Po tři roky pak vedl noviciát kláštera v Chludowo u Poznaně. Je uváděný jako rektor domu, který 4. 9. 1939 přišli zabavit Němci, aby z něj vytvořili věznici pro kněze a řeholníky.
Ludvíka Mzyka, který vynikal horlivostí a byl příkladem víry a důvěry v Boží Prozřetelnost, přišlo 25. 1. 1940 gestapo zatknout. Jako důvod je někde uváděno, že se s příslušníky gestapa dostal do konfliktu pro obranu svých noviců. Uvězněn byl v nechvalně známé pevnosti VII v Poznani. Prožíval zde různá mučení, až 23. 2. 1942 přišli pro něj a dva druhy do místnosti, kterou sdíleli s dalšími devíti kněžími, opilí vojáci SS a odvedli je jinam, kde následovalo brutální mučení o. Ludvíka Mzyka a pak vyvedení ven, kde byl důstojníkem SS Diebusem zabit ranou do týlu.
Blahořečený byl 13. 6. 1999 papežem Janem Pavlem II. jako jeden ze 108 polských mučedníků.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Polycarpus (asi 155); Sirenus seu Sinerus (asi 307); Milburga (asi 722); Willigisus (1011); Ioannes Messor (asi 1127); Nicolaus Tabouillot♦ (1795); Ioanna Franchi♦ (1872); Raphaela Ybarra de Vilallonga♦ (1900); Iosephina (Iuditta Adelheidis) Vannini (1911); Carolus Ioannes Lucas Manzanares♦ (1937); Ludovicus Mzyk (1942); Maria Rosaria Elfrieda Schilling (1945); Stephanus Vincentius Frelichowski♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský