Modestus, ep. Trevírem
24. února, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | 480 |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium o něm uvádí pouze to, že byl biskupem v Trevíru v Galii Belgické. Toto město Trevír se dnes nachází v Německu. Zprávy o tomto světci máme pouze útržkové a při seznámení se s ním je významné zasazení jeho příběhu do historické reality, do doby, v níž Modest žil.Biskupem se stal v době, kdy franský král Chlodvík porazil římského vojevůdce Syargia a Frankové obsadili území mezi Seinou a Loirou. V obtížném období, kdy se město Augusta Treverorum (dnešní Trevír) dostalo pod nadvládu Franků. V důsledku porážky západořímského císaře Romula Augusta gótským vůdcem Odoakarem panovalo na územích kolem dnešního Trevíru určité bezvládí, které se odráželo i v nekázni duchovenstva a v korupci. Toto ovlivňovalo i život katolíků v diecézi biskupa Modesta. Ten vedle starostí s duchovenstvem bojoval proti malomyslnosti a chudobě lidu za pomoci modliteb, půstu a kázání v ulicích města. V srdci plakal a konal velkorysé pokání pro hříchy svých lidí. Obyvatele navštěvoval i v jejich domovech, kde je při rozhovorech o běžných starostech povzbuzoval ke křesťanskému postoji po příkladu svatých a často uklidňoval jejich hněv, hrubost a probouzel z ignorantství. S trpělivostí a laskavostí dosahoval úspěchu. V biskupském úřadu po třech letech zemřel s pověstí svatosti. Jeho ostatky jsou ctěny v trevírském benediktinském kostele sv. Matěje.
POZNÁMKA
Dnešního dne býval u nás připomínán sv. Modest, který dle legendy byl manželem sv. Krescencie a společně byli vychovateli sv. Víta. S ním byli mučeni a vězněni za císaře Diokleciána. Jde však o velmi staré záznamy, jejichž věrohodnost není dostatečně doložena, a proto tento manželský pár není v martyrologiu.Evetius (303); Petrus Palatinus (303); Modestus, ep. Trevírem (480); Æthelbertus (616); Constantius Servoli de Fabriano♦, abbas Perusin (1481); Marcus de Marconi♦ (1510); Thomas Maria Fusco♦ (1891); Iosepha Naval Girbés (1893); Maria Ascensio Nicoli de Goni♦ (1940); Iosephus Mayr Nusser♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský