Thomas Maria Fusco
| 24. února, připomínka | |
| Postavení: | misionář |
| Úmrtí: | 1891 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 1. 12. 1831 v Pagani v provincii Salerno v jižní Itálii do křesťanské rodiny jako sedmý z osmi dětí lékárníka Antonína Fusco a Stelly rozené Giordano. Tato jejich matka zemřela na choleru, když Tomášovi bylo 6 let. O 4 roky později zemřel i otec. Proto se o Tomášovo vzdělání postaral otcův bratr Josef, který byl knězem. Tomáš zprvu měl zájem o vstup do Tovaryšstva Ježíšova, ale nakonec vstoupil do diecézního semináře v Nocera jako jeho bratr Rafael, který se stal knězem.Tomáš sám přijal kněžské svěcení 22. 12. 1855. Hned po nástupu do farnosti sv. Felixe zaměřil své působení na vzdělávání dětí, pro které ve svém domě otevřel školu, a s velkou láskou se staral o chudé a nemocné.
V roce 1857 se o. Tomáš Fusco zapojil do kongregace Misionáři Noceras připojením jména Vincence z Pauly. Jako misionář působil hlavně v oblastech jižní Itálie. Od roku 1860 byl kaplanem ve svatyni Panny Marie Karmelské v Paganě.
Po pečlivé přípravě v modlitbě 6. 1. 1873 založil kongregaci Dcery lásky Nejdrahocennější Krve, jejichž náplní byla vedle modliteb starost o 7 místních sirotků a všeobecně o sociální potřeby zvláště mezi mladými a nemocnými. A popřál jim: „Ať práce a utrpení pro Boha je vždy vaší slávou a Bůh ať je vaší útěchou na zemi a odměnou v nebi za díla a utrpení, která snášíte.“ Sám byl vždy velmi oddaný Ukřižovanému Ježíši.
V dalším roce dostal papežské požehnání pro vznikající řeholní rodinu a sirotčinec.
Tomáš M. Fusco zemřel v Paganě 24. 2. 1891 a zanechal po sobě mnoho knih duchovního obsahu, i velkou sbírku ze svých promluv. Blahořečený byl v Římě 7. 10. 2001 papežem Janem Pavlem II. společně s knězem Alfonsem Maria Fusco (pam. 6. 2.).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Evetius (303); Petrus Palatinus (303); Modestus, ep. Trevírem (480); Æthelbertus (616); Constantius Servoli de Fabriano♦, abbas Perusin (1481); Marcus de Marconi♦ (1510); Thomas Maria Fusco♦ (1891); Iosepha Naval Girbés (1893); Maria Ascensio Nicoli de Goni♦ (1940); Iosephus Mayr Nusser♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský