Světci k nám hovoří...


sv. Angilbert

Angilbertus

3. února, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:814

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 750 a patřil ke dvoru krále Franků Pipina Krátkého. Zde získal vzdělání i vztah s korunním princem, pozdějším Karlem Velikým, kterému se stal rádcem. Stal se i úspěšným básníkem a je vyzdvihována jeho latinská poezie. Nastoupil také duchovní cestu, ale v mravní oblasti nevedl odpovídající život. Zamiloval se do dcery Karla Velikého Berty a měli spolu nemorální vztah, ze kterého se narodily asi dvě děti. Je také uváděn jako velvyslanec významných společností v papežských státech. Měl rezidenci na hradě Centula v Pikardii a začal uctívat sv. Richarda. Byl pak postižen vážnou nemocí, která ho přivedla ke slibu, že pokud bude uzdraven, bude se opravdově věnovat duchovnímu životu. Byl vyslyšen a jakmile nabyl síly, začal bránit zemi před invazemi Dánů. Mimořádné vítězství, které nad nimi získal, připisoval světcově přímluvě, a to ho také přesvědčilo, aby splnil svůj slib stát se dobrým mnichem. Berta se prý stala řeholnicí. Angilbert jako za úspěch proti dánské invazi, jehož loďstvo podlehlo mimořádně silné bouři, dostal od Karla Velikého opatství Saint Riquier v Centule, kde potom sloužil jako vzorný opat. Mimo jiné založil v Centule knihovnu a v opatství zavedl nepřetržité zpívání žalmů a duchovních písní, na kterém se podílelo 300 mnichů, kteří se ve zpěvu asi po stu mladých střídali. Angilbert zemřel několik týdnů po smrti Karla Velikého v roce 814.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Angilbertus (814); Theotonius (s. IV.); Teridius et Remedius (s. IV./V.); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V.); Adelinus (asi 696); Wereburga (asi 700); Berlindis (s. VIII. až X.); Helinandus (po roce 1230); Ioannes Nelson (1578); Iustus Takayama Ukon (1615); Maria a Sancto Ignatio (Claudina) Thévenet (1837); Maria Anna Rivier (1838); Maria Helena Stollenwerk (1900); Aloysius Andritzki (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.